2. semestr na STM ČVUT

Druhý semestr byl o poznání o dost horší co se týče náročnosti, i když jsem prošel úspěšně ze všech předmětů a dosáhl i na prospěchové stipendium. To je mi paradox.

Tak si opět zrekapitulujeme předměty:

Logika

Těžko to popsat. Hromada věcí, které by měly hrozně logické, ale já se v nich někdy dost ztrácel, hlavně díky cvičením, které byly jednou za 2 týdny. V nich se toho moc nestíhalo a všechno bylo šité rychlou jehlou. Jediným plusem byl pal Bohata, který je skvělý učitel a pevně doufám, že ho budu mít na Lineární algebru, kterou si musím zopakovat. Test uprostřed semestru nebyl a tak mě to nijak nedonutilo učit, což byla (samozřejmě moje) chyba. Nakonec jsem tomu dal perné 3 až 4 dny učení o zkouškovém, kdy jsem se naučil pár témat za 40 bodů z minimálních 50ti. Pro ty zbylé body jsem doufal v zázrak… nebo alespoň ve štěstí. Důležité je vše co nejvíc komentovat, hlavně postup řešení. Nejsou komentáře – minusové body. A štěstí se nakonec objevilo v jedné otázce z teorie – definice bijekce. Na to, že jsem neměl ani čárku u kombinatoriky (tu jsem nikdy nedokázal vstřebat) a pár dalších mezer tam ještě určitě bylo, jsem si odnesl 56 bodů (6 bodů nad hranicí), tedy za E.

Pravděpodobnost a statistika

Asi netřeba více popisovat. Další jednou-za-dva-týdny předmět, což se také projevilo v mé připravenosti. Opět bez testu v semestru, moje lenost se to učit a navíc byly přednášky od 7:30, většinu z nich jsem prospal. Takže to opět zbylo na zkouškový. Dal jsem tomu zhruba 4 až 5 dní a učil se hlavně ze starých písemek. K mému údivu jsem dostal asi 64 bodů, tedy za D. Paní Staňková Helisová mě ještě přemlouvala na opravu pár blbostí a tím si to vylepšit na C, ale už jsem to chtěl mít z krku.

Objektové modelování

Další prosévací předmět, tentokrát ale hodný jména programu STM. Programování v jazyce Java s důrazem na objektově orientované programování, dědičnost, skládání, řešení problémů pomocí návrhových vzorů. Paráda! Tento předmět mě velice bavil, naučil mě za ten rok asi to nejdůležitější a poznal jsem, že i v programování jsou stále o dost větší vyšší dívčí, než jsem znal dosud. Což byl ale problém pro ostatní. Když bych si představil, že jsem minulý semestr viděl Javu poprvé a hned v dalším semestru tohle, asi bych spáchal seppuku. Ale co se dá dělat. Semestrální práce byla pro všechny stejná – jednoduchá banka s účty, posílání peněz mezi nimi, apod. Cvičící pan Macek si mě na ní dost vychutnával, protože věděl o mých schopnostech a chtěl mě dotlačit k něčemu lepšímu. Mimochodem jeden z nejlepších cvičících, co jsem zatím měl.
Bonusem předmětu byla teorie a pochopení Featherweight Javy, což je jen teoretický programovací jazyk, založený na velmi omezené Javě. Nejsou tam primitivní datové typy, jen objekty. Všechno si musíte naprogramovat (dokonce i čísla), metody mají v těle pouze jediný řádek a to return něco. Člověk nad tím musí přemýšlet mnohonásobně víc. Až se divím, že jsme dokázali stvořit přirozená čísla a operace mezi nimi, boolovské hodnoty a dokonce seznamy. Jazyk tedy k ničemu, ale jinak vcelku zajímavé propojení matematiky a programování. Po písemné části – OOP, návrhové vzory – a ústní části – principy Featherweight Javy – jsem si odnesl A.

Programování v jazyce Java

Pokračování Algoritmizace z prvního semestru. Šlo o prohloubení našeho povědomí zejména okolo Java API, tedy práce s kolekcemi, IO, soubory, vlákny, sítí, GUI, atd. Jako semestrální práci jsem si vymyslel odlehčený Flight Control. Pak po cca 3 hodinách procházení slajdů dopadla zkouška za A.

Struktura a architektura počítačů

Pokračování předmětu Úvod do operačních systémů. Základy ohledně aspektů na nejnižší úrovni OS se nafoukly do širších souvislostí s hardwarem a fungováním počítače obecně. Člověk dostal představu, co všechno počítač dělá, když jen sčítá blbá dvě čísla. Teoretická část se týkala práce CPU, ALU, pamětí, praktická potom v návrhu kombinačních obvodů autonomních automatů a programování 8-bitového mikrokontroleru v Assembleru (jajks!). Díky dostatečnému počtu bodů ze semestru (získávaly se za 4 práce v laboratořích) mi stačilo jít na ústní, kde jsem dostal dvě otázky: nezodpovím-li ani jednu – C, zodpovím-li jednu – B a když dám obě, tak A. Opět jsem měl veliké štěstí na otázky, první byla fungování systému přerušení IRQ a druhá stavový registr PSW. Odhopsal jsem šťasten s A.

Technické vyjadřování

Vcelku zbytečný předmět. Šlo o správné psaní dokumentů, návrh posteru, přednášení prezentace a podobně. Na přednáškách jsem byl zřídka a když už, tak jsem chodil jen na paní Pinkovou, která měla co říct a její vystupování bylo velmi přátelské. Na cvikách jsme si akorát vybrali nějaké téma a v průběhu semestru jsme museli udělat na toto téma rešerši (aneb nauka o vyhledávání na Googlu, věc k ničemu), poster (technický plakát) a nakonec odprezentovat na pár slajdech, co jsme se dozvěděli a zpracovali. Z toho všeho byly body, které mě dostaly na známku B.

Semestr byl o něco těžší, ale paradoxně dopadl dost dobře. Zkoušky jsem měl během 3 týdnů hotové všechny. A nyní mě čeká, myslím zasloužilý, odpočinek o prodloužených prázdninách.

Příspěvek byl publikován v rubrice Škola. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.